Hliněný úkryt-jeskyňka I
Vše začalo Zdeňkovým objevem jakési podivné díry vyhloubené v jílu, a tak jsme se domluvili na výpravu. Po kratším pátrání jsme ji nalezli pod hranou svahu menšího údolí v nejmenovaném lese.
Díra ( obrázek 1 ) se trychtýřovitě zužuje do 1 metr dlouhé chodbičky o výšce 90 centimetrů ( obrázek 2 ). Za ní následuje zhruba 1 m x 1 m velká prostora. Uprostřed asi stával sloupek, který někdo zboural a nahradil prohnutou tyčí ( obrázek 3 ). V jednom rohu je dokonce výklenek na svíčku ( obrázek 4 ). Vzadu vlevo pokračuje 2 metry dlouhé pokračování ( obrázek 5 ) končící sedátkem vytesaným v čelní stěně. Zde je na výšku něco přes 120 cm – je tu nejvyšší strop.
Po návratu byla jeskyňka označena jako dětmi zvětšená jezevčí nora, ale mně to neustále vrtalo hlavou. Napadala mě nějaká spojitost s válkou, ale jakou ?
Asi po měsíci mě napadlo vyptat se na to jednoho pamětníka. Jeho odpověď byla velice zajímavá a šokující, když řekl: „ Na konci války jsme pár dní pobyli ve štolách a zbytek u babičky. Ta měla poblíž dům. Jako všichni jsme i já s kamarády báli, aby na nás Rusové omylem neshodili pumu, a tak jsme si tam vyhrabali takovéhle jeskyňky dokonce tři, dvě na jedné straně a jednu na druhé. Už tehdy s to sesypávalo, a tak jsem z toho překvapený, že to dodnes vydrželo. “
Nedávno mi dokonce bylo kamarádem potvrzeno, že dodnes se nezachoval jen jedna, ale dokonce všechny tři jeskyňky.