Úvod
Při příležitosti 67. výročí konce II. světové války na Evropském kontinentu jsem si pro vás, dovolil připravit seriál vzpomínek nejen na osvobození. Chtěl bych jej věnovat panu učitelovi Bohuslavu Filkovi, díky kterému se dochovala většina vzpomínek. Dle toho, co mi povídal jeho bývalý žák, byl velmi odvážný – učil národní dějiny v době, kdy to bylo zakázané, vychovával děti k vlastenectví a spolupracoval s partyzány. Na konci války se také staral o všechny obyvatele štol. Snad kvůli jeho veliké obětavosti byl jmenován předsedou revolučního národního výboru ( 8.5.1945 – 13.6.1945 ). Jeho celoživotní snahou bylo uchovat vzpomínky na léta válečná, ze kterých později čerpali při tvorbě kroniky. Životním motem mu bylo: „Historie by neměla být anonymní, historii tvoří lidé“ .Tímto motem se řídil při sepisování vzpomínek do knihy Mému synu Jirkovi, ze které čerpali při psaní vzpomínek do továrního časopisu TOS Kuřim Říjnový cíl, odkud pocházejí i ty zde zveřejněné. Budou průběžně aktualizovány, takže když něco najdeme a přepíšeme, tak si to nenecháme pro sebe. Předem vás také musím upozornit, že všechny vzpomínky jsou přepsány doslovně, takže se nedivte, až budete číst některé příběhy, ve kterých se hovoří o socialistické vlasti a podobných věcech. Prohlašuji, že nic takového nepodporujeme.